MORAVSKÝ TEPLOKREVNÍK

Šlechtitelský program a zkušební řád plemene moravský teplokrevník

Platný od 1. 1. 2015

Obsah:

1. Metody selekce (výběru).........................................................................................2

2. Testace potomstva....................................................................................................5

3. Testační odchovny....................................................................................................6

4. Rámcový postup šlechtitelských kroků..................................................................8

5. Metodický postup výběru jedinců a charakteristika populace MT....................9

6. Zkušební řád plemene moravský teplokrevník ..................................................16

6.1. Hodnocení hříbat pod klisnou.............................................................................16

6.2. Hodnocení plemenných zvířat a mladých koní na svodech a výstavách .......16

6.3. Zkušební řád testační odchovny a zkoušky výkonnosti hřebců v testačních                  odchovnách......................................................................................................17

6.4. Hodnocení chovných koní při zápisu do PK ....................................................24

6.5. Základní zkouška užitkových vlastností /ZZUV/..............................................27

6.6. Hodnocení hřebců před zápisem do plemenné knihy ......................................36

Předmětem šlechtitelského programu moravského teplokrevníka je regenerační a udržovací šlechtění populace moravského teplokrevníka. Záměrem šlechtění je postupně eliminovat podíl neznámých předků, podíl ostatních plemen a preferovat nositele mnohostranně užitkového typu a korektního exteriéru v následujících cyklech šlechtění.

Šlechtitelský program /dále jen ŠP MT/ zahrnuje všechna opatření, která jsou vhodná k dosažení pokroku v chovu s ohledem na chovný cíl. K naplňování tohoto programu patří především chovatelské metody, posuzování interiéru a exteriéru, kontroly užitkovosti, zkoušky užitkových vlastností, stanovení plemenné hodnoty a selekční opatření.

Šlechtitelský program navazuje na podobné programy v ostatních zemích, kde jsou koně s podílem rakousko–uherských kmenů v současnosti chováni. Tím se vytvářejí podmínky pro mezinárodní spolupráci na záchraně tohoto koně tak, aby hlavní vlastnosti plemene byly uchovány a nedošlo k destrukci genetických kvalit a rozmanitosti plemene.

Do šlechtitelského programu jsou zahrnuti všichni jedinci populace moravského teplokrevníka zapsaní v chovném registru a plemenných knihách MT.

1. Metody selekce (výběru)

Hodnocení a evidenci parametrů původu, exteriéru, interiéru a parametrů tělesných rozměrů u hříbat, dorostu a chovných koní zabezpečí SCHPMT prostřednictvím svých odborných pracovníků  a nebo odborných pracovníků jiného chovatelského sdružení na smluvním základě.

Selekce se provádí na základě informací a výsledků hodnocení.

Hřebečci a hřebci jsou selektováni:

• při registraci hříbat,
• při výběru do testační odchovny,
• při bonitacích v testačních odchovnách,
• při zkouškách výkonnosti hřebců pro plemenitbu v MT,
• při zápisu do PK,
• při udělování výběru do plemenitby,
• na základě informací o potomstvu,
• na základě zdravotního stavu hřebce a jeho potomstva,
• na základě sportovní výkonnosti.

Klisny jsou selektovány:

·         při registraci hříbat,

·         při zápisu do PK,

·         při ZZUV,

·         při přeřazování do vyšších oddělení PK,

·         při výstavách,

·         na základě informací o potomstvu,

·         na základě sportovní výkonnosti.

Zásady hodnocení jsou uvedeny ve Zkušebním řádu (dále jen ZŘ MT).

1.1. Původ

   1.1.1. Do PKH MT může být zapsán hřebec s oboustranně prokazatelným původem do 4. generace předků. Hřebec zapsaný do plemenné knihy musí splňovat podmínku, že podíl sumy genů tzv. nositelů původních polokrevných kmenů v celém generačně známém rodokmenu jedince je minimálně 20 % PG MT. Geny původních polokrevných kmenů se rozumí geny kmenů FURIOSO, PRZEDSWIT, GIDRAN, STAR OF HANNOVER, NORTH STAR, NONIUS, SHAGYA a linie CATALIN. Hodnocení typu, pohlavního výrazu, exteriéru a užitkových vlastností   /při daném zkušebním řádu/   nesmí být nižší než 7,5 bodů,   dílčí   hodnocení jednotlivých znaků exteriéru, interiéru, užitkových vlastností nesmí být nižší než 6 bodů a základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

   1.1.2. Do plemenné knihy může být zapsána klisna s oboustranně prokazatelným původem do 4. generace předků, mající v rodokmenu zástupce nesoucí geny původních polokrevných kmenů. Klisna zapsaná do HPK a PK musí splňovat podmínku, že podíl sumy genů tzv. nositelů původních polokrevných kmenů v celém generačně známém rodokmenu jedince je minimálně 20 % PG MT.  Klisna zapsaná do EPK MT musí splňovat podmínku, že suma původních genů původních rakousko-uherských polokrevných kmenů musí dosahovat nejméně úrovně 6,5 %, počítáno ze všech známých- dostupných generací jejího rodokmenu. Geny původních polokrevných kmenů se rozumí geny kmenů FURIOSO, PRZEDSWIT, GIDRAN, STAR OF HANNOVER, NORTH STAR, NONIUS, SHAGYA a linie CATALIN. Hodnocení typu a exteriéru nesmí být nižší než 5 bodů a dílčí hodnocení jednotlivých znaků exteriéru nesmí být nižší než 5 body.

   1.1.3. Použití jiných plemen - faktory plemenitby

Po schválení Radou PK mohou být v populaci moravského teplokrevníka použiti mimo hřebců a klisen splňujících podmínky viz 1.1.1. a 1.1.2.,i faktory plemenitby tj. zástupci populace plemene anglický plnokrevník pro korekci jezdeckého typu, konstituční tvrdosti a prostornosti chodů a arabských plemen včetně angloaraba pro korekci mechaniky pohybu v klusu, harmonie, konstituční tvrdosti a vytrvalosti. Dále pak hřebci a klisny českého teplokrevníka a slovenského teplokrevníka chovaného na Slovensku s minimálním podílem PG MT 6,5 %, plemene malopolský kůň, Furioso, Furioso- North Star, Gidran, Nonius, kteří ve svém rodokmenu mají zástupce nesoucí geny původních polokrevných kmenů.Geny původních polokrevných kmenů se rozumí geny kmenů FURIOSO, PRZEDSWIT, GIDRAN, STAR OF HANNOVER, NORTH STAR, NONIUS, SHAGYA a linie CATALIN.

1.2. Exteriér

   1.2.1. Při posuzování exteriéru se hodnotí především vyjádření plemenného typu, pohlavní výraz, exteriér (hlava, krk, kohoutek, plec /lopatka/, hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, zadní končetiny, souladnost tělesných tvarů). Exteriér se hodnotí na svodech hříbat, při zápisu do plemenných knih, při zápisu klisen do vyšších oddílů PK, při předvýběrech a výběrech hřebců a při výstavách.

   1.2.2. Při hodnoceních exteriéru se používá systém lineárního popisu. Data z lineárního popisu jsou uložena a evidována pro vyhodnocení znaků lineárního popisu v PK MT. Metodika popisu znaků lineárního popisu se skládá ze tří částí:

1. Popis barvy.

2. Popis znaků lineárního popisu.

3. Seznam a charakteristika vad tělesné stavby.

   1.2.3. Nedílnou součástí hodnocení exteriéru je měření základních tělesných rozměrů. U klisen zapisovaných do plemenné knihy se zjišťují tyto rozměry:

·         kohoutková výška pásková (KVP),

·         kohoutková výška hůlková (KVH),

·         obvod hrudi (OH),

·         obvod holeně (OHOL).

U hřebců zapisovaných do PKH se zjišťují tyto rozměry:

Měřené páskovou mírou:

·         výška v kohoutku pásková (KVP),

·         obvod hrudníku (OH),

·         obvod holeně (OHOL).

Měřené hůlkovou mírou:

·         výška v kohoutku hůlková (KVH),

·         výška v sedle,

·         výška v kříži,

·         výška kořene ocasu,

·         hloubka hrudníku (rozdíl KVH – výška sterna),

·         šířka v prsou,

·         šířka hrudníku za lopatkou,

·         přední šířka pánve,

·         střední šířka pánve,

·         šikmá délka těla.    

1.3. Interiér

Při jeho posuzování se hodnotí především charakter, temperament, vytrvalost, mechanika pohybu, ochota k práci s mnohostranným využitím, zdraví, konstituce, krmitelnost a to při svazem předepsaných zkouškách.

1.4.Kontrola užitkovosti

 Zahrnuje vlastnosti:

·         produkční - růst a vývin.

·         reprodukční – samčí a samičí plodnost, dobrou plodnost podmíněnou zdravými reprodukčními orgány.

·         kontrola výkonnosti – dle zkušebního systému uvedeného v ZKŘ MT.

·         dlouhověkost - jako pomocné selekční kritérium.

·         kontrolu zdraví -  kde u plemenných koní požadujeme výborný zdravotní stav prostý geneticky podmíněných vad a chorob.  Sledují se tyto genetické vady - štičí a kapří chrup, anomálie končetin, letní vyrážka, nízká plodnost, kryptorchizmus. Chovatel má povinnost při výskytu nahlásit dědičné vady svazu. Veškeré dědičné vady a zvláštnosti jsou nežádoucí.

1.5. Odhad plemenné hodnoty

   1.5.1. Odhad plemenné hodnoty se provádí na základě fenotypové hodnoty, získané kontrolou užitkovosti, výkonnosti a znaků lineárního popisu.

   1.5.2. Chovné klisny a plemeníci jsou hodnoceni podle výsledků všeho potomstva prověřovaného podle stejných kritérií. Cílem prověřování je odhadnout plemennou hodnotu plemeníků a založit rodiny klisen jako potenciální základnu dalšího šlechtění. Potomstvo chovných klisen je hodnoceno lineárním modelem na základě typu, exteriéru, mechaniky pohybu a odhadu konstituce. Cílem hodnocení potomstva je rozlišit perspektivní nositelky vlastností plemene a cílevědomě je využít v procesu dalšího šlechtění jako zakladatelky a pokračovatelky rodin. Plemenná hodnota plemeníků je posuzována stejným způsobem s grafickým vyhodnocením výsledků hodnocení.

1.6. Využití biotechnických metod ve šlechtění

 U moravského teplokrevníka je nezbytné zajistit a podporovat šlechtění konzervačním programem. Existují tato konzervační schémata:

• Čistě živá (in situ) - je základním předpokladem existence plemen.
• Čistě kryokonzervační (ex situ) -   je důležitou součástí zachování populace moravského teplokrevníka. Kryokonzervace je zajištěna:

                                  - semenná banka hřebců MT,

                                  - krevní banka populace MT.

• Kombinace obou (integrovaný systém).

2. Testace potomstva

Testování potomstva pro účely kontroly dědičnosti a vlastní výkonnosti včetně vyhodnocení výsledků bude prováděno na základě smluvní dohody s Českou jezdeckou federací v rámci soutěží „Kriteria mladých koní“ a případně dalších regulérních soutěží v klasických jezdeckých disciplínách.

3. Testační odchovny hřebečků  

3.1. Testaci a hodnocení organizuje oprávněná organizace provozující testační odchovnu. Trvání testu je 900 až 960 dní. Test je ukončen základní zkouškou výkonnosti dle ZŘ, kterou provádí tříletý ročník. Vlastní hodnocení provádí chovatelská komise viz. ŘPK MT. Známky jsou zaneseny do dokumentace předepsané „Provozním řádem“. Komise provede na základě písemné přihlášky majitele, posouzení a výběr hřebečka do testačního zařízení. Vybráni mohou být jen hřebečci MT s oboustranně prokazatelným původem do 4. generace předků bez zásadních exteriérových vad. Hřebečci se naskladňují do 31. října ve stáří 5-9 měsíců. Do testační odchovny musí být vybráno minimálně 3 hřebečci plemene MT jednoho ročníku, aby mohl být test zahájen. Vyřadit hřebečka z testu je možno jen komisionálně nebo je vyřazen po úhynu.

3.2. Provoz v testačních odchovnách se řídí provozním řádem schváleným SCHPMT. Tento řád upřesňuje předepsanou evidenci, zoohygienické požadavky a zásady odchovu. Za provádění testace je odpovědná osoba, provozující testační zařízení, dle zákona č.154/2000 Sb.

3.3. Testační odchovny jsou zřizovány pro kvalitní odchov hřebečků a zajištění možnosti časného získávání informací o kvalitě plemeníků využívaných v chovu. Účelem testace je vyhodnocování kontroly dědičnosti plemenných hřebců a vlastní užitkovosti testovaných hřebečků ve srovnatelných podmínkách.

3.4. Za testační odchovnu lze považovat zařízení, kde je možnost odchovávat, připravovat a základní zkoušku vykonávat s minimálně 10 hřebečky jednoho ročníku.

3.5. Testační odchovna musí být vybavena minimálně:

- řádně oplocenými pastvinami s možností napájení a rozlohou pastviny na jednoho hřebečka:

                        0.3 ha /do 1 roku stáří

                         0.4 ha /od 1 roku do 3 let

- vyhovující stájí pro volné ustájení s možností individuálního přikrmování

- pevnou plochou pro posuzování a předvádění koní

- pohybovou dráhou pro posouzení mechaniky pohybu a skokového projevu

- možnost odděleného odchovu jednotlivých ročníků

- kvalitním personálem se základními znalostmi zoohygieny a zákroků první pomoci při   ošetření drobných zranění před přivoláním veterinárního lékaře.

3.6. Pro vykonávání základních zkoušek výkonnosti v testační odchovně - možnost boxového ustájení s kapacitou minimálně 10 boxů, možnost přípravy a předvádění koní za jakýchkoli povětrnostních podmínek a kvalitní jezdecký personál. Testační zařízení musí garantovat celou testaci včetně závěrečné zkoušky.

3.7. Dočasné opuštění testační odchovny na dobu nezbytně nutnou je možné za účelem veterinárního ošetření, předvýběru hřebců do plemenitby, výstavy. Podmínkou je souhlas RPK MT. Toto opuštění odchovny se nepovažuje za přerušení testování v testační odchovně.

3.8. Provozní řád testační odchovny

Zásady pro činnost odchoven jsou uvedeny ve ŠP MT a ZŘ MT. Hřebečci, aby splnili věk 5 měsíců a dobu trvání testu, musí být naskladnění nejpozději do 31. 10. daného roku.

Zahájení testu:

- začíná dnem výběru hřebečků předem určenou komisí, testování musí být zahájeno v jednom termínu, skupinu nelze doplňovat v průběhu testu.

Doklady:

- při předání hřebečka do testu předá majitel provozovateli testačního zařízení veterinární potvrzení, průkaz koně a kopii potvrzení o původu.

Ustájení:

- stáj před naskladněním musí být čistá a vydesinfikovaná, v průběhu testu vybílená 1x ročně, podestýlka denně udržována čistá, stáj musí splňovat požadavky ŠP MT, rovněž tak i ostatní zařízení (pastviny atd).

Personál:

- musí splňovat odborné znalosti, co se týká ošetřování, krmení a tréninku hřebečků.

Ošetřování:

- hřebečkům musí být věnována denní péče (uvazování, čištění, kontrola zdravotního stavu, atd.) a to tak, aby byla patrná stálá péče o hřebečky, včetně pravidelných korektur kopyt, dodržování zoohygienických opatření, např. odčervování, vakcinace. Dle potřeby provádět desinfekci a deratizaci.

Krmení:

- krmné dávky se stanovují dle stáří a období (letní, zimní).

Trénink hřebečků:

- musí být prováděn tak, aby bylo možno hřebečky jednotlivě posoudit na předváděcí desce a dále předvést v kroku a klusu na ruce.

Provedení hodnocení:

- hodnocení v testačním zařízení se provádí dle „Zkušebního řádu testační odchovny“. Po provedení hodnocení komise vyhotoví písemný zápis.

Úhrada nákladů:

- veškeré náklady, včetně náhrad pro komisi, hradí provozovatel testačního zařízení.

4. Rámcový postup šlechtitelských kroků  

4.1. Z provedených analýz populace MT je zřejmé, že pro další šlechtění populace ve smyslu výše uvedených šlechtitelských postupů bude možné využít především hřebce a klisny kmenů Furioso, Przedswit, Gidran, Shagya resp. Sahib, North Star a Catalin. Využití resp. obnova ostatních polokr. kmenů bude vzhledem k úrovni zastoupení jejich genů v populaci moravského teplokrevníka zanedbatelná.

4.2. Vzhledem k počtu otcovských linií bude jedním ze základních šlechtitelských postupů střídavé skupinové páření, spočívající na principu střídání plemeníků mezi liniemi v každé generaci v rámci kmene.

4.3. Dalším nezbytným postupem šlechtění populace bude využití liniové plemenitby s cílem kumulace genů vybraných jedinců - příslušníků otcovských linií dle kmenů v rodokmenech budoucích potomků. Což by vedlo zvýšení prochovanosti, respektive k homogenizaci jejich rodokmenů ve smyslu liniové příslušnosti.  Příbuzenskou plemenitbu lze v rámci šlechtění využít v omezené míře se záměrným výběrem rodičovských párů k fixaci žádoucích znaků a vlastností u potomka.

4.4. Další šlechtění populace je limitováno udržením úrovně původních genů v populaci jako celku. Tento důležitý záměr je spolu s dalšími aspekty respektován při výběru rodičovských párů. Vzhledem k relativně nízkému stupni prochovanosti populace lze navrhovaný postup realizovat bez neúměrného rizika inbrední deprese.

4.5. V období následujících let bude pokračováno ve fenotypové a genotypové konsolidaci se zaměřením na ostatní užitkové znaky, a to na charakter, konstituci, pohybový potenciál a mnohostrannou užitkovost.

4.6. Praktické připařování rodičovských párů v rámci populace bude realizováno v souladu s výše uvedenými aspekty bodů 1. až 5. V rámci plnění chovatelského programu, v případě zájmu chovatele vypracuje Rada PK doporučující alternativní připařovací plány rodičovských párů pro hřebce a klisny MT a to pro dané připouštěcí období.

4.7. Vyhodnocování a zveřejňování výsledků realizace Šlechtitelského programu bude prováděno v souladu s příslušným zákonem a ve spolupráci s organizací pověřenou vedením ÚE. 

5. Metodický postup výběru jedinců a charakteristika populace moravský teplokrevník 

Původové genové analýzy byly realizovány v letech 1990 - 1991 pro populaci starokladrubského koně, norika, slezského norika, českomoravského belgického koně a hucula před jejich plemenným označením do příslušných legislativních norem. Populace tzv. českých teplokrevníků byla v této době původově genově analyzována jen rámcově, se zaměřením na četnost hřebců a klisen s podílem genů původních polokrevných kmenů včetně genů arabů a plnokrevníků. Počet klisen s významnějším, tj. s více než 25% podílem výše uvedených genů, dosahoval úrovně cca 450 jedinců. Vyčlenění této populace jako plemene nebo alespoň rázu českého teplokrevníka nebylo však v té době realizováno.

V roce 2004 je moravský teplokrevník uznán samostatným plemenem. Pro realizaci návrhu metodického postupu stanovení a výpočtu podílů původních genů polokrevných kmenů PG byla analyzována populace teplokrevných koní, klisen a hřebců. U této části populace byla realizována rodokmenová původová genová analýza se zaměřením na výběr jedinců z populace teplokrevných koní s genovou bází původních polokrevných kmenů Furioso, Przedswit, North Star, Star of Hannover, Gidran, Nonius a Shagya arab se zušlechťujícím podílem anglického plnokrevníka včetně podílů genů polokrevných a plnokrevných arabů a angloarabů. Dále byly vygenerovány rozrody linií a rodin a v rámci nich byly stanoveny – určeny zakladatelé linií a rodin. Jako nositelé tzv. původních genů polokrevných kmenů byli označeni jejich zakladatelé a plemenní hřebci a klisny, kteří v období let cca 1880 - 1986 působili v chovu v Čechách a na Moravě. Toto označení nositelů tzv. původních genů bylo nezbytné pro realizaci následných původových genových analýz hřebců, klisen a mladých koní populace moravského teplokrevníka.

Níže uvedení hřebci a klisny byli vzati pro výpočet podílů genů jako nositelé sta procent příslušných původních genů jednotlivých polokrevných kmenů. 100% podíly genů níže uvedených hřebců a klisen, tzv. nositelů a nositelek původních genů, byly programově přepočítány k jednotlivým aktuálním - žijícím hřebcům, klisnám a mladým koním současné populace moravských teplokrevníků a to v celém generačně dostupném rozsahu jejich rodokmenů (v řadě případů od 10 - 16. neúplné generace předků).

V roce 2010 došlo ještě k doplnění nositelů tzv. původních genů polokrevných kmenů.

Jmenný seznam těchto hřebců a klisen, tj. nositelů a nositelek 100% podílů původních polokrevných rakousko-uherských kmenů je uveden níže. 

Nositelé původních genů - polokrevný kmen Furioso  

Furioso Senior A1/1,*1836 Mezoh.

Furioso IX, *1880 Rad. (m: 279 Genevie)

Furioso XI, *1895 Rad. (m: 276 Pralat)

Furioso X-K / 429 Furioso IV, *1931 Kladr. (m: 296 Furioso K)

361 Furioso VII, *1911 Brattelsbrun okr. Mikulov (m: po 6 Check II)

Furioso VIII, *1887 Rad. (m: 73 Cavalier)

Furioso XXIII, *1889 Mez. (m: 106 North Star III)

Furioso XIII, *1906 Rad. (m: 377 Pralat)

Furioso VIII-K / 98 Furiosop XIII, *1906 Wies. (m: 90 Blocksberg)

Furioso V-K / 259 Furioso XIII, *1926 Wies. (m: 103 Furioso IX)

34 Furioso XIII-19, *1929 Rad. (m: 11 Dealer)

Furioso XXXV, * Bont. (m: 184 Furioso XXVII)

Furioso XXTI, *1935 Mezoh. (m: 218 Furioso III)

Furioso - K / 201 Furioso XXVII, *1913 Mezoh. (m: 154 Filou)

Furioso XIV / 173 Furioso XIII, *1933 Pohoř. (m: 21 Slavata)

Furioso XLIII / 2761 Furioso pohořel., *1957 Pohoř. (m: 5 Przedswit II)

Furioso XLV / 6 Furioso XXIII-56, *1961 Pib. (m: 178 Przedswit X/Zita!)

Furioso XV / 86 Furioso XIII, *1936 Pohoř. (m: 71 Przedswit. VIII-8)

Furioso XXVI / 421 Furioso XV Mot. (m: 39 Star oř Hannnover)

Furioso A XXVIII

Furioso "A" XVII (m: 230 Przedswit po P I-Pib.)

Furioso "B" XX (m: 219 Furioso XXXVIII)

Furioso "B" XIX / 2571 Furioso XLIV-7 (m: 247 Furioso XXXIX)

Furioso XXIII, *1889 (m: 106 North Star III)   

Furioso XVII, *1901 (m: 191 North Star IV)  

Furioso VII Wies. / 54 Furioso XVI-13, *1923 (m: 308 Furioso XIII)

Furioso XVII-Poh. / 2205 Furioso XIII-2, *1935 (m: 26 Przedswit II)

Furioso XXI-Mot. / 39 Furioso V, *1940 (m: 300 Przedswit I)

Furioso XXXVI-K / 2172 Furioso XVII-8, *1948 (m: 591 Przedswit II)  

Furioso I-Mot. / 2244 Furioso XVI-99, *1970 (m: 673 Furioso XXXI)

Iva čpk. 639 Náměšť n.O. (o: 106 Furioso vyškovský)

117 Furioso XV-12, *1947 (o: 86 Furioso XV – Poh.)

Nositelé původních genů - polokrevný kmen Przedswit

Przedswit A1/1, *1872

Przedswit K (VII) ‚ *1910 Rad. (m: 95 Przedswit II)

Przedswit II, *1889 Rad. (m: 17 Qutremer)

Przedswit VIII, *1913 Pib. (m: 59 Furioso IX)

Przedswit. X, *1952 Alb. (m: 236 Vidona vpr.)

Przedswit II K / 360 Przedswit VIII, *1931 (m: 210 Furioso XIII Rad.)

24 Przedswit II-11, *1903 Rad. (m: 51 Furioso IX)

Przedswit XI, *1939 Pib. (m: 30 Nonius VI-1)

88 Przedswit VIII, *1925 (m: 207 Furioso XIII)

Przedswit V-K / 163 Przedswit II-2, *1937 (m: 398 Gidran)

Przedswit VI-Píb. / 58 Przedswit VIII-1, *1937 (m: 240 Furioso XVI-9)

Przedswit XIII - K / 20 Przedswit XI-67, *1963 (m: 178 Zita)

Przedswit XX / 2287 Przedswit Horymír, *1975 (m: JM 1330 Karmen)

Przedswit XVII / 4304 Przedswit XIII – 27 Ares, *1979 (m: 858 Catalin II – 16)

Przedswit XII – Alb. / Przedswit X – 12, *1965 (m: 432 Shagya XV)

Ferina 12-1208 (o: 2078 Przedswit II-2)

Nositelé původních genů - polokrevný kmen Gidran

Gidran ar. pol., *1810

Gidran XXVIII, *1857 Rad. (m: 152 Gidran XV)

Gidran XXVI, *1884 Rad. (m: 170 Gidran XX)

Gidran XXXIV, *1909 Rad. (m: 189 Gidran XXV)

Gidran XXVII, *1892 Rad. (m: 177 Gidran XXII)

Gidran XXXIII / 344 Gidran XXVII, *1905 Rad. (m: 314 Gidran XXIV)

Gidran - K /278 Gidran XXVII, *1910 Rad. (m: 228 Gidran XXVI)

Gidran VII-K, *1942 Klad. (m: 470 Przedswit-2 po Przedswit K VII Rad.)

Gidran XII Mot. / 3002 Gidran VIII-9, *1953 (m: 293 Jaszmak 1)

Gidran X Mot. / 482 Gidran III-3, *1949 (m: 181 Shagya VII)        

Gidran VI - K / 509 Gidran - 6, *1924 (m: 2 Gidran XXXIV)       

116 Gidran VIII – Píb./ Gidran XXXIV, *1934                                                    

24 Gidran III- Wies./ G XXXIV – 21, *1924 (m: 106 Gidran XXXIII)

Gidran VI, *1949 (m: 505 Gidran III)        

Gidran XIV – K / 1716 Gidran VII – 24, *1955 (m: 561 Przedswit III)      

2129 Gidran XIV – 42, *1972 (m: 845 North Star III)    

Gidran XV – K / 1083 Gidran XIV – 27, *1970 (m: 796 North Star III)

Nositelé původních genů - polokrevný kmen North Star

North Star A1/1, *1844 Ang.

North Star XXIV, *Bon. (m: 162 Filou 1-4)

468 North Star II. Rum. / North Star NSXXIV-5, *1945 (m: 205 Furioso XXXIII)

882 North Star III. Bont., *1944 (m: 249 Furioso XXXI-1)   

884 North Star IV. K / North Star NSIII-2, *1957 (m: 671 Przedswit IV)     

13   North Star VI. K/ North Star NSIII-23, *1959  (m: 561 Przedswit III)     

911  North Star VII K / North Star NSIII-62, *1962  (m: 717 Gidran VI)          

2958 North Star IV-15, *1963 (m: 375 Furioso XIV)        

292 North Star VIII Top. / North Star VI-16, *1975 (m: 120 Renata)   

492 North Star IX, *1980 (m: 873 Furioso XLVI)   

4326 North Star X / North Star NSVI-18, *1980 (m: 728 Furioso XLI)

Nositelé původních genů - polokrevný kmen Star of Hannover

Star of Hannover - 16 Al/l, *1897

Star of Hannover, *1912 Rad. (m: 280 Dahoman XII)

Nositelé původních genů - polokrevný kmen Nonius

Nonius Senior anglonor., *1810 Fran.

Nonius XV, *1930 Topol. (m: 475 Nonius III)

Nonius XXXIV, (m: 528 Nonius III)

Nonius XXX / 399 Nonius I-6, *1935 (m: 478 Nonius XXXI)

Nonius V / 60 Nonius II 1907 (m: 479 Goodfellow Nonius)

Nonius VIII / 20 Nonius VIII

Nonius X / 172 Nonius XVI

Nonius XI, *1925 Bont. Topol. (m: 331 Nonius VII-17)

Nonius XXI / 39 Nonius Bajnok XXI, *1929 Kladr. (m: 303 Olga)

274 E Nonius XLII-27, *1918 (m: 352 Aida)

Nonius III / 94 Nonius VIII-5, Topol. (m: 3l0 Nonius XXXVI)

Nonius XXXVIII (453 Draga Nonius)

Nonius XX / 23 Nonius 11, *1937 Topol.

Nonius XXXII / 558 Nonius XLIV, *1943 Bont. (m: 59 Nonius XLIX)

313 Nonius L Mezh. (m: 475 Nonius XXXVIII)

Nonius VII Topol. (m: po M. B. Nonius XXXVI)

301 Nonius XXXVI-12 (m: po Nonius L)

Nonius XXXV / 64 K Nonius XXVII, *1950 (m: 5 Epoleta po 1272 N XXIII-34)

Nonius XXV (o: Sans Gene anglonor., m: po 108 Nonius VIII)

197 Pentilion /Kingmaker/, *1937 anglonor. (m: po Tott Hause Lad 1739)

496 Nonius XXI, *1877

Dezentor Nonius (o: Dezentor A1/1, m: 525 Nonius XIV)

Nositel původních genů - arabský kmen Shagya

Shagya IV, *1841 Báb. (m: 94 Siglavi 1)

Shagya X K / 220 Shagya 111, *1899 Rad. (m: 246 Sheraky)

Shagya XI, *1886 Báb. (m: 16 Amurath Bairaktar)

Shagya X Top. / 557 Shagya VII-5, *1941 (m: 311 Shagya 111-4)

Shagya XV Top. / 300 Shagya VII-8, *1942 (m: 390 Shagya 11-5)

 Nositelé původních genů – arabský kmen Dahoman

Dahoman *1846 Sýrie,  Bábolna  (1852 – 1855)

Dahoman XX * 1901 Radovec  (m: 194 Gidran XIX)

Dahoman XVI * 1904 Radovec  (m: 271 Amurath – 20)

Dahoman (120 Dahoman XVI – 16) * 1912 Radovec (m: 203 Amurath - 12

Dahoman II  HOST. / Kladruby Dahoman III   * 1926 (m: 139 Koheilan IV ox)

Dahoman IV Host. / 93 Dahoman * 1935 (m: 75 Shagya)

Dahoman II-1 / 2092 Dahoman V – Host. * 1935 (m: 31 Star of Hannover)

Dahoman IX (380 Dahoman IV – 23) *1954 (m: 601 Shagya VII – 2)

Nositelé původních genů - polokrevná linie Catalin

Catalin Al/l, *1921 (o: Frileux, m: Cherry po Phoenix)

Catalin I-Mot. / 407 Catalin - 10, *1955 (m: 282 Gidran III-4)          

2196 Catalin II-3, *1971 (m: 677 Fatra)                  

Catalin IV-Mot. / 4244 Catalin II-23, *1973 (m: 694 Furioso XXX-20)  

Catalin VII / 2798 Catalin VI-3, *1986 (m: 862 Spalato )               

Catalin K  / 174 Catalin -5, *1941 (m: 439 Gidran)            

Catalin III – Mot. / 4380 Catalin II-20, *1973 (m: Furioso XXXVI – 3)   

Catalin VI / 4244 Catalin II – 23, *1973 (m: Furioso XXXV – 20)

Catalin VII / 2798 Catalin VI – 3 (3386), *1986 (m: 862 Spalato)

6. Zkušební řád plemene moravský teplokrevník

Ve zkušebním řádu jsou uvedeny zásady a pravidla pro posuzování zkoušek užitkových vlastností. Hodnocení je prováděno u hříbat do stáří 3 let známkami v rozsahu  1- 5 bodů. U starších koní při zápisech do PK nebo při ZZUV, při zkouškách hřebců MT známkami v rozsahu 1-10 bodů. Dílčí kriteria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno,  

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

6.1. Hodnocení hříbat pod klisnou

Hodnocení hříbat se provádí při jejich označování, na svodech a výstavách a při výběru hřebečků do testační odchovny. Hodnocení je provedeno dvěma známkami v rozsahu 1- 5 bodů s přesností na jedno desetinné místo.

Hodnocení se provádí: 

   a) Známka první zahrnuje vyjádření žádoucího typu, korektnost postoje, harmonický a tělesný vývin. Posuzování se provede u klisny při jejím postavení. Posuzuje se současně zdravotní stav hříběte. 

   b) Známka druhá je pak ohodnocení mechaniky pohybu v kroku a v klusu. Posuzování mechaniky pohybu se provádí při předvádění klisny a pohybu hříběte vedle ní.

6.2. Hodnocení plemenných zvířat a mladých koní na svodech a výstavách

Hodnocení provádí chovatelská  komise viz ŘPK MT.

Hodnocení se provádí: 

a) Známkou za plemenný typ a pohlavní výraz - součástí této známky je i hodnocení rámce vývinu a zdravotního stavu. 

b) Známkami za tělesnou stavbu – hlava, krk, stavba těla, končetiny - posuzování těchto znaků se provádí na tvrdém podkladu.

c) Známkou za posouzení mechaniky pohybu v kroku a klusu - posouzení se provádí při předvedení na ruce na vhodném terénu.

Celková známka se určí z těchto 7 kritérií průměrem. Známky slouží pouze pro hodnotitele k určení pořadí.

Hodnocení směřuje zpravidla k určení vítěze (šampióna, šampiónky) a dvou dalších umístěných (vícešampióna, vícešampiónky).

Výše uvedené tituly při celostátním hodnocení v rámci plemene MT může udělit pouze SCHPMT.

6.3. Zkušební řád testační odchovny a zkoušky výkonnosti hřebců v testačních odchovnách

   6.3.1. Hodnocení se provádí pětibodovou stupnicí, kdy slovní vyjádření je následovné:

• nedostatečný 1 bod,
• podprůměrný 2 body,
• průměrný 3 body,
• nadprůměrný 4 body,
• vynikající 5 bodů.

Může se hodnotit i na ½ body, v případě, že je např. mírně podprůměrný, nebo mírně nadprůměrný.

   6.3.2. U odstávčat po ukončení naskladnění se posuzuje:

     - vzrůst, tělesný rámec, korektnost na tvrdém podkladu a zdravotní stav,

     - mechanika pohybu v kroku a v klusu na tvrdém podkladu.

Hodnotí se dvěma známkami 1 – 5 na jedno desetinné místo.

   6.3.3. U hřebečků ve stáří 1 a 2 roky před zahájením a po ukončení pastevního období se        posuzuje:  

    - vzrůst, tělesný rámec, korektnost a pravidelnost pohybu na tvrdém podkladu,

    - mechanika pohybu v klusu a překonávání překážek na pohybové dráze dle plánku,    přičemž překážka je vysoká pro jednoletý ročník 60-80 cm

            a dvouletý ročník 100 cm.

Hodnotí se dvěma známkami 1 – 5 na jedno desetinné místo.

6.3.4. U hřebečků tříletého ročníku před zahájením pastevního období

            - posuzuje se:

1) vzrůst podle tělesných standardů (hodnotí se známkou 1 – 5)

2) mechanika pohybu ve volnosti (hodnotí se známkou 1 – 5)

3) plemenný typ a pohlavní výraz (hodnotí se známkou 1 – 10)

4) exteriér (hodnotí se známkou 1 – 10)

Po ukončení testu nastoupí hřebec do výcviku, event. se zúčastní předvýběru.

   6.3.5. Zkoušky výkonnosti hřebců v testačních odchovnách (ZVH TO)

- organizuje oprávněná osoba provozující testační odchovnu. Zkoušky hodnotí chovatelská komise viz ŘPK MT. Hodnotí se známkami v rozsahu 1-10 bodů. Dílčí kritéria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno,

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

Jednotlivé známky jsou uvedeny ve zkušebním protokolu.

      6.3.5.1. Posuzovanými znaky a vlastnostmi při ZVH TO:

a) plemenný typ a pohlavní výraz

- 1 známkou. Typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem.

b) stavbu těla

- 1 známkou. V rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, kohoutek, plec (lopatka), hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, končetiny pánevní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí při respektování chovného cíle.
Hodnocení těchto znaků se provádí za klidu na tvrdém podkladu.

c) za výcvik

- známka za výcvik je ohodnocením jednotlivých níže uvedených projevů:

• charakter koně pod sedlem požaduje se snadno jezditelný, všestranně nadaný, nekomplikovaný, lehce ovladatelný, současně pracovitý a spolehlivý kůň.
• temperament – je přiměřený.
• konstituce - je posuzována podle hodnocení morfologických znaků, především korektnosti stavby fundamentu. Hodnotí se síla, kostnatost, suchost, výskyt exostóz a nálevek.
• krmitelnost – se posuzuje zhodnocení výživného a kondičního stavu.
• učenlivost.

d) v části zkouška skoku ve volnosti

- kritéria hodnocení skoku ve volnosti jsou ochota, pozornost, odraz, technické provedení a pružnost skoku.

e) v části zkouška jezditelnosti koně na ohraničeném prostoru

- se hodnotí uvolněnost, ochota koně, ohebnost, pravidelnost, mechanika pohybu, přijímání pomůcek a připravenost.

f) v části kavaletová řada

- kritéria hodnocení jsou ochota, pozornost, pravidelnost, přijímání pomůcek a připravenost.

g) v části postupová řada

- kritéria hodnocení jsou ochota, pozornost, odraz, technické provedení, pružnost skoku, přijímání pomůcek a připravenost.

Průměr všech známek hodnotitelů je výsledkem zkoušky.

Jednotlivé známky a výsledek zkoušky jsou součástí zkušebního protokolu.

      6.3.5.2. Provedení ZVH TO pod sedlem:

ad. d) Zkouška skoku ve volnosti

Zkouška se provádí pro demonstraci skokové schopnosti předváděných koní.

Provádí se v ohraničené otevřené jízdárně nebo v kryté hale, při volném pohybu na překážkách. Koně se vypouštějí z ruky před první bariérou. Překážky a jejich vzájemné vzdálenosti jsou následující: bariéra na zemi, 6,8 – 7,0 m, nízký bariérový oxer 60 x 60 cm, 7,2 – 7,5 m, nepravý oxer se stupňovanou výškou 100, 110, 120 cm o šířce 110 cm, přičemž nepravý oxer má čelní desku a na zemi před překážkou leží odskokový prvek – bariéra. Případně přizpůsobit každému koni řadu tak, aby mu vyhovovala tj. mírně prodloužit či zkrátit vzdálenost mezi překážkami nebo mezi ně položí laťku, která má koně trochu přibrzdit. 
Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin.

ad. e) Jezditelnost koně na ohraničeném prostoru

Následuje po zkoušce skoku ve volnosti. Zkouška se provádí pro demonstraci jezditelnosti předváděných koní.

Provádí na vymezené otevřené nebo kryté jízdárně s rozměry 20 x 60 m. Jezdí se velené cviky dle povelové techniky a předepsané úlohy. Koně jsou předvedeni v základních chodech – krok, klus, cval na pravou a levou ruku.

Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, martingal, ostruhy a bičík delší 75 cm. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF.

ad. f) Kavaletová řada

6.4.Hodnocení chovných koní při zápisu do PK

Hodnocení se provádí podle ŘPK MT a ŠP MT. Hodnocení provádí chovatelská komise viz ŘPK MT. Dílčí kritéria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno, 

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

   6.4.1. Základní hodnocení při zápisu do PK MT

Hodnocení je povinné pro všechny chovné koně MT před zápisem do PK MT. Je určeno pro hřebce a klisny nejméně čtyřleté. U mladých hřebců se provádí při ZVH MT. Při zápisu do PK MT musí být kůň řádně upraven a očištěn.

Do popisového listu se hodnotí samostatnými známkami za znaky:  

            a) Plemenný typ a pohlavní výraz

- typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem.

            b) Exteriér

– v rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, kohoutek, plec (lopatka), hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, končetiny pánevní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí při respektování chovného cíle.
Hodnocení těchto znaků se provádí za klidu na tvrdém podkladu.

            c) Mechanika pohybu -  v kroku a klusu

– hodnotí se výraz, pravidelnost, elasticita, uvolněnost, prostornost  pohybu, při předvedení na ruce na rovném a pevném podkladu. Nedílnou součástí hodnocení exteriéru je měření základních tělesných rozměrů. U klisen zapisovaných do plemenné knihy se zjišťují tyto rozměry:

·         kohoutková výška pásková (KVP),

·         kohoutková výška hůlková (KVH),

·         obvod hrudi (OH),

·         obvod holeně (OHOL).

U hřebců zapisovaných do PKH se zjišťují tyto rozměry:

Měřené páskovou mírou:

·         výška v kohoutku pásková (KVP),

·         obvod hrudníku (OH),

·         obvod holeně (OHOL).

Měřené hůlkovou mírou:

·         výška v kohoutku hůlková (KVH),

·         výška v sedle,

·         výška v kříži,

·         výška kořene ocasu,

·         hloubka hrudníku (rozdíl KVH – výška sterna),

·         šířka v prsou,

·         šířka hrudníku za lopatkou,

·         přední šířka pánve,

·         střední šířka pánve,

·         šikmá délka těla.

Vedle posuzování tělesné stavby bodováním, je u každého koně proveden lineární popis exteriéru, který slouží pro hodnocení projevu znaků a vlastností vybraných dle aktuálních potřeb plemene. Jednotlivé známky jsou součástí dokumentu o zápisu klisny a hřebců do PK MT.

Pokud je klisna zapsaná do PK MT bez ZZUV v tomto případě může být klisna zapsaná nejvýše do druhého oddílu PK MT tj. do PK, ale ne do HPK.

Toto hodnocení plemenného typ a pohlavního výrazu, exteriéru a mechaniky pohybu se přebírá do protokolu při ZZUV.

   6.4.2. Přehodnocení

Moravský teplokrevník je pozdní plemeno, proto je umožněno na základě žádosti majitele koně přehodnotit po 2 letech od provedení zápisu do PK MT.

6.5. Základní zkouška užitkových vlastností /ZZUV/

   6.5.1. Základní zkoušky užitkových vlastností provádí SCHPMT a hodnotí chovatelská komise viz ŘPK MT. ZZUV jsou jednodenní. V roce konání zkoušek výkonnosti musí být klisna nejméně 4letá, přičemž vyšší věk není překážkou. Původ musí odpovídat požadavkům ŘPK MT. Klisna zařazená do ZZUV musí být zdravá, prosta zjevných dědičně podmíněných konstitučních vad a chorob. Při ZZUV musí být kůň řádně upraven a očištěn. Koně na ZZUV musí být okováni na předních končetinách. Na začátku ZZUV se koním přidělí pořadová čísla.

Majitel koně se rozhoduje mezi dvěma typy zkoušek:

• ZZUV  sedlová,
• ZZUV v zápřeži.

Své rozhodnutí sdělí chovatelské komisi na přihlášce koně ke ZZUV.

Dílčí kriteria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno,

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

Kůň může absolvovat 1 ZZUV a v případě jejího nedokončení je povolena 1 opravná zkouška, kterou může absolvoval buď celou nebo část, kterou neabsolvoval. Opravná ZK je nejdříve povolena z 3 měsíce.

   6.5.2. Při ZZUV se hodnotí

Posuzovanými znaky a vlastnostmi při ZZUV jsou:

I.         původ,
II.        plemenný typ a pohlavní výraz,

III.      exteriérové znaky,

IV.      mechanika pohybu,

V.        vrozené vlastnosti,

VI.      výkonnost:

       VI.1.        buď ZZUV sedlová,

       VI.2.        nebo v ZZUV v zápřeži.

Hodnocení ze zápisu koní do PK se přebírá do protokolu při ZZUV a to v položkách hodnocení plemenného typu a pohlavního výrazu, exteriéru a mechaniky pohybu a ostatní známky jsou udělovány při ZZUV. Celkové hodnocení koně vychází z posuzovaných znaků a vlastností I. – VI. Průměr všech známek hodnotitelů se sečte a vydělí. Jednotlivé známky a výsledek zkoušky jsou součástí zkušebního protokolu.

ad) I. Původ

- hodnotí se a posuzuje se kvalita chovné a užitkové hodnoty předků do 4. generace, stupeň a účelnost použití příbuzenské plemenitby, homogenita skladby rodokmenu. Použitá plemena v rodokmenu koní musí být v souladu se ŘPK MT a ŠP MT. Za každý cizí prvek ve čtvrté generaci předků bude sražen 1 bod v rámci desetibodové stupnice.

ad) II. Plemenný typ a pohlavní výraz

- typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem. Hodnocení se přebírá ze zápisu klisny do PK MT.

ad) III. Exteriérové znaky

-v rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, kohoutek, plec (lopatka), hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, končetiny zadní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí při respektování chovného cíle.
Hodnocení těchto znaků se provádí za klidu na tvrdém podkladu. Hodnocení se přebírá ze zápisu klisny do PK MT.

ad) IV. Mechanika pohybu
– hodnotí se:   a) na ruce,

                        b) při pohybu ve volnosti,

                        c) při ZZUV pod sedlem,

                          nebo při ZZUV v zápřeži.

Kritéria hodnocení jsou výraz, pravidelnost, prostornost pohybu, elasticita, uvolněnost, kadence při kroku, klusu a cvalu. Hodnotí se na rovném a pevném podkladu. Hodnocení mechaniky pohybu na ruce se přebírá ze zápisu klisny do PK MT, ostatní hodnocení klisna získává v rámci ZZUV.

ad) V. Vrozené vlastnosti

- známka za výcvik je ohodnocením jednotlivých níže uvedených projevů

• charakter koně:

             - pod sedlem požaduje se snadno jezditelný, všestranně  nadaný,                                                nekomplikovaný, lehce ovladatelný, současně  pracovitý

                       a spolehlivý kůň.

                        - nebo v zápřeži - žádá se snadno ovladatelný, pohotový

                                   a výkonu schopný kůň. Současně pracovitý a spolehlivý.

• temperament – je přiměřený.
• konstituce - je posuzována podle hodnocení morfologických znaků, především korektnosti stavby fundamentu. Hodnotí se síla, kostnatost, suchost, výskyt exostóz a nálevek.
• krmitelnost – se posuzuje zhodnocení výživného a kondičního stavu.
• učenlivost.

Výsledné známky jsou součástí zkušebního protokolu ZZUV.

ad) VI. Výkonnost

            VI.1.  Pod sedlem

požaduje se snadno jezditelný, všestranně nadaný, nekomplikovaný, lehce ovladatelný, současně pracovitý a spolehlivý kůň.

 V části 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

            - hodnocení ad. IV. mechanika pohybu.

V části 2. Zkouška skoku ve volnosti

            - kritéria hodnocení skoku ve volnosti jsou ochota, pozornost, odraz, technické                provedení a pružnost skoku.

Maximální známkou za bezchybné překonání výšky 90 cm je 6 b., za bezchybné překonání výšky 100 cm 7 b., za bezchybné překonání výšky 110 cm 8 a více b.

V části 3. Zkouška jezditelnosti:

            a) jezditelnost koně v ohraničeném prostoru

- na jízdárně se hodnotí uvolněnost, ochota koně, ohebnost, pravidelnost, mechanika             pohybu a přijímání pomůcek.

            b) jezditelnost koně v terénu.

- v terénu se hodnotí cvalová schopnost, pravidelnost pohybu, ochota koně překonat předepsanou trať a způsob překonávání překážek. Snížená známka je za vybočení či odepření pohybu vpřed. Doba překonání trati pro dvojici je maximálně 7 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto část zkoušku s hodnocením 0 bodů.

            VI.2. V zápřeži

- žádá se snadno ovladatelný, pohotový a výkonu schopný kůň. Současně pracovitý a spolehlivý.

V části 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

            - hodnocení ad. IV. mechanika pohybu.

V části 2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku

            - se hodnotí pravidelnost pohybu a ovladatelnost, schopnosti, ochota a                           připravenost.

V části 3. Zkouška zápřeže v terénu

            - v terénu se hodnotí mechanika pohybu, pravidelnost pohybu, ovladatelnost,            ochota koně překonat předepsanou trať a připravenost. Snížená známka je za         nedodržení stanoveného chodu, vybočení či odepření pohybu vpřed. Doba překonání trati je maximálně 9 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto část zkoušky   s hodnocením 0 bodů.

 V části 4. Zkouška v tahu

            – kritériem hodnocení je klidné a plynulé zabírání, pravidelnost pohybu,          ovladatelnost, styl, ochota a připravenost. Každý zátah je bodován individuálně.

Výsledná známka se určí součtem třech známek za zátah děleno třemi.

Zkoušky úspěšně absolvuje kůň s hodnocením typu a exteriéru nejméně na úrovni 5 bodů, přičemž celkové hodnocení užitkových vlastností nesmí být nižší než 5 bodů.

   6.5.3. Provedení ZZUV

Výkonnost:    

            VI.1. Pod sedlem

- je složena:

1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti. 

2. Zkouška skoku ve volnosti.

3. Zkouška jezditelnosti:

            a) jezditelnost koně v ohraničeném prostoru,

             b) jezditelnost koně v terénu.

ad.) 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

Provádí se na ohraničené venkovní nebo kryté jízdárně s minim. rozměry 20 x 40 m. Uvnitř jízdárny je vytvořena osmička, tj. na jízdárně jsou vytvořeny z bariér 2 kosočtverce, které jsou vždy uvnitř velkých kruhů. V každém z nich jsou pomocníci, kteří usměrňují koně k pohybu po diagonálách.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin. Kůň bude předveden ve všech chodech na obě ruce. Délka předvedení 1 koně 5- 10 min.

ad.) 2. Zkouška skoku ve volnosti

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu ve volnosti. Zkouška se provádí pro demonstraci skokové schopnosti předváděných koní.

Provádí se v ohraničené otevřené jízdárně nebo v kryté hale, při volném pohybu na překážkách. Koně se vypouštějí z ruky před první bariérou. Překážky a jejich vzájemné vzdálenosti jsou následující:

            - bariéra na zemi, 6,8 – 7,0 m, nízký bariérový  oxer 60 x 60 cm, 7,2 – 7,5 m, nepravý      oxer se stupňovanou výškou 90, 100, 110 cm o šířce 100 cm, přičemž nepravý oxer       má čelní desku a na zemi před překážkou leží odskokový prvek – bariéra. Případně            přizpůsobit každému koni řadu tak, aby mu vyhovovala, tj. mírně prodloužit či zkrátit    vzdálenost mezi překážkami nebo mezi ně položí laťku, která má koně trochu      přibrzdit.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin.

90/100/110 cm

ad.) 3. Jezditelnost je složena ze dvou částí:

           a) jezditelnost koně na ohraničeném prostoru

Následuje po zkoušce skoku ve volnosti. Zkouška se provádí pro demonstraci jezditelnosti předváděných koní. Provádí na vymezené otevřené nebo kryté jízdárně s rozměry 20 x 60 m. Na kolbišti budou přítomni 1 až 4 koně. Jezdí se dle čtené úlohy v příloze. V případě více koní velené cviky dle povelové techniky a požadavků komise. Koně jsou předvedeni v základních chodech – krok, klus, cval na pravou a levou ruku.

Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, martingal, ostruhy a bičík delší 75 cm. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF.

Úloha pro zkoušku mechaniky pohybu a ovladatelnosti:  

Drezúrní úloha se jezdí v lehkém klusu.
 

               b) terénní zkouška

Následuje po zkoušce jezditelnosti v ohraničeném prostoru.

Pro zkoušku je využit terén o délce 2 km s celkem 4 terénními překážkami do  60 cm.  Trať je vymezena body a je vedena na levou i pravou ruku. Koně startují dle přiděleného pořadí. Trať je překonána ve cvalu. Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, je povolen martingal, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, ostruhy a bičík delší 75 cm. Chrániče jsou povoleny. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF.

Doba překonání trati pro dvojici je maximálně 7 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto část zkoušku s hodnocením 0 bodů.

            VI.2. V zápřeži

- je složena:

1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku

 3. Zkouška zápřeže v terénu

 4. Zkouška v tahu

ad.) 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

Provádí se na ohraničené venkovní nebo kryté jízdárně s minim. rozměry 20 x 40 m. Uvnitř jízdárny je vytvořena osmička, tj. na jízdárně jsou vytvořeny z bariér 2 kosočtverce, které jsou vždy uvnitř velkých kruhů. V každém z nich jsou pomocníci, kteří usměrňují koně k pohybu po diagonálách. Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin. Kůň bude předveden ve všech chodech na obě ruce. Délka předvedení 1 koně 5- 10 min.

ad.) 2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu ve volnosti. Zkouška se provádí pro demonstraci schopnosti tahu předváděných koní. Provádí na vymezené otevřené jízdárně s rozměry 40 x 80 m. Zkouší se v jednospřeží, tj. v lehké zápřeži - kočár nebo bryčka, chomoutové nebo poprsní postroje. Zkoušky se účastní 1 kočí a libovolně 1 přísedící.

Pomocné otěže nejsou povoleny. Chrániče končetin koní jsou povoleny.

Úloha pro zkoušku mechaniky pohybu a ovladatelnosti:

ad.) 3. Zkouška zápřeže v terénu

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku.

Pro zkoušku je využit terén o délce 2500 m s celkem 5-ti průjezdy.  Trať je vymezena body a je vedena na levou i pravou ruku. U startu je 1 spřežení dle přiděleného pořadí. Trať je rozdělena na krokovou a klusovou část.

Zkoušky se účastní 1 kočí a 1 přísedící.

Pomocné otěže nejsou povoleny. Chrániče končetin koní jsou povoleny.

Doba překonání trati je maximálně 15 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto zkoušku s hodnocením 0 bodů.

I. úsek             klus (200m /min)        1000m             5min

II. úsek           krok (100m/min)         500m               5min

III. úsek          klus (200m/min)         1000m             5min

Celkem                                              2500m              15min                                               

ad.) 4. Zkouška v tahu

Následuje po zkoušce zápřeže v terénu. Na 200m dlouhé dráze dle pokynů komise 3x zastavit a znovu zabrat v lehké zápřeži.

U jednospřeží - 2 osoby na voze.

6.6. Hodnocení hřebců před zápisem do plemenné knihy

Toto hodnocení se provádí u hřebců, jejichž majitelé žádají o zápis do plemenné knihy hřebců MT. Hodnocení provádí SCHPMT a hodnotí chovatelská komise viz ŘPK MT. Chovatelská komise navrhuje hřebce k zařazení do PK a návrh schvaluje Rada PK MT a předsednictvo SCHPMT.

Výběry hřebců k plemenitbě udělené jinými PK nejsou  zpochybňovány, pokud tito  splní podmínky zápisu hřebců do PK MT. 

Výběry hřebcům budou udělovány na základě:

             6.6.1. absolvování zkoušky výkonnosti hřebců  (ZVH MT),

             6.6.2. nebo na základě jejich sportovní výkonnosti.

   6.6.1. Zkoušky výkonnosti hřebců (ZVH MT)

V roce konání zkoušek hřebců musí být hřebci nejméně 4letí, přičemž vyšší věk není překážkou. Původ musí odpovídat požadavkům ŘPK MT. Hřebec zařazený do ZVH musí být prost zjevných dědičně podmíněných konstitučních vad a chorob, zdráv, mít sestouplá obě varlata a pravidelný skus.

Při ZVH MT musí být kůň řádně upraven a očištěn. Koně na ZVH MT musí být okováni na předních končetinách. Na začátku ZVH MT se koním přidělí pořadová čísla.

ZVH MT se skládá:

• 6.6.1.1. předvýběru hřebců MT,
• 6.6.1.2. zkoušky hřebců MT (ZV MT).

Kůň může absolvovat 1 ZVH MT a v případě jejího nedokončení je povolena 1 opravná zkouška, kterou může absolvovat buď celou, nebo část, kterou neabsolvoval. Opravná ZVH MT je nejdříve povolena za 3 měsíce.

      6.6.1.1. Předvýběru hřebců MT

         6.6.1.1.1. Hřebce k předvýběru hřebců MT přihlásí jeho majitel do termínu vyhlášeného předsednictvem SCHPMT. Předvýběr je jednodenní. Akceptuje se předvýběr z testační odchovny.

Dílčí kritéria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno, 

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

         6.6.1.1.2. Při předvýběru hřebců MT posuzovanými znaky a vlastnostmi jsou:

I. původ,

II. základní míry,
III. plemenný typ a pohlavní výraz,

IV. exteriérové znaky,

V. mechanika pohybu,
VI. skok ve volnosti.

Celkové hodnocení koně vychází z posuzovaných znaků a vlastností I. – VI. Průměr všech známek hodnotitelů se sečte a vydělí. Jednotlivé známky a výsledek zkoušky jsou součástí zkušebního protokolu a mají povahu informační a slouží komisi k určení verdiktu vybrán - nevybrán.

ad) I. Původ

- hodnotí se a posuzuje se kvalita chovné a užitkové hodnoty předků do 4. generace, stupeň a účelnost použití příbuzenské plemenitby, homogenita skladby rodokmenu. Použité plemena v rodokmenu hřebce musí být v souladu s ŘPK MT a ŠP MT. Za každý cizí prvek ve čtvrté generaci předků bude sražen 1 bod v rámci desetibodové stupnice.

ad.) II. Základní míry

- základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

ad) III. Plemenný typ a pohlavní výraz

- typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem.

ad) IV. Exteriérové znaky

- v rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, kohoutek, plec (lopatka), hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, končetiny zadní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí při respektování chovného cíle.
Hodnocení těchto znaků se provádí za klidu na tvrdém podkladu.

ad) V. Mechanika pohybu

– hodnotí se: a) na ruce

                      b) při pohybu ve volnosti

Kritéria hodnocení jsou výraz, pravidelnost, prostornost pohybu, elasticita, uvolněnost, kadence při kroku, klusu a cvalu. Hodnotí se na rovném a pevném podkladu. Provádí se na ohraničené venkovní nebo kryté jízdárně s minim. rozměry 20 x 40 m. Uvnitř jízdárny je vytvořena osmička, tj. na jízdárně jsou vytvořeny z bariér 2 kosočtverce, které jsou vždy uvnitř velkých kruhů. V každém z nich jsou pomocníci, kteří usměrňují koně k pohybu po diagonálách.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin. Kůň bude předveden ve všech chodech na obě ruce. Délka předvedení 1 koně 5- 10 min.

Ad) VI. Zkouška skoku ve volnosti  

- kritéria hodnocení skoku ve volnosti jsou ochota, pozornost, odraz, technické provedení a pružnost skoku.

Maximální známkou za bezchybné překonání výšky 100 cm je 6 b., za bezchybné překonání výšky 110 cm 7 b., za bezchybné překonání výšky 120 cm 8 a více b. Provádí se v ohraničené otevřené jízdárně nebo v kryté hale, při volném pohybu na překážkách. Koně se vypouštějí z ruky před první bariérou. Překážky a jejich vzájemné vzdálenosti jsou následující:

- bariéra na zemi, 6,8 – 7,0 m, nízký bariérový oxer 60 x 60 cm, 7,2 – 7,5 m, nepravý oxer se stupňovanou výškou 100, 110, 120 cm o šířce 100 cm, přičemž nepravý oxer má čelní desku a na zemi před překážkou leží odskokový prvek – bariéra. Případně přizpůsobit každému koni řadu tak, aby mu vyhovovala, tj. mírně prodloužit či zkrátit vzdálenost mezi překážkami nebo mezi ně položí laťku, která má koně trochu přibrzdit.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin.

100/110/120 cm

      6.6.1.2. Zkoušky hřebců MT (ZV MT)

         6.6.1.2.1. Zkouška probíhá formou 100 denního polního testu. Zkoušky hřebců jsou jednodenní. Je určena pouze pro hřebce, kteří byli předvybráni. Zkoušky začínají předvýběrem vypsaným SCHPMT, od kterého se začíná počítat 100 denní lhůta. Při ZV musí být hřebec řádně upraven, očištěn a okován na předních končetinách.

Majitel koně se rozhoduje mezi dvěma typy zkoušek:

• ZV sedlová,
• ZV v zápřeži.

Své rozhodnutí sdělí chovatelské komisi na přihlášce koně ke ZVH MT.

Dílčí kritéria znaků a vlastností se posuzují podle následujících hodnot s přesností na jedno desetinné místo bodu, projev znaku či vlastnosti je slovně vyjádřen následovně:

            0 bodů nepředvedeno, 

            1 velmi špatně,

            2 špatně,

            3 poměrně špatně,

            4 málo dostatečně,

            5 dostatečně,

            6 uspokojivě,

            7 poměrně dobře,

            8 dobře,

            9 velmi dobře,

            10 výborně.

         6.6.1.2.2. Posuzovanými znaky a vlastnostmi při ZV MT jsou:

I. původ,

II. základní míry,

III. plemenný typ a pohlavní výraz,

IV. exteriérové znaky,

V. mechanika pohybu,
VI. vrozené vlastnosti,

VII. výkonnost:

         VII.1. buď ZV MT sedlová,

         VII.2. nebo v ZV MT v zápřeži.

Celkové hodnocení koně vychází z posuzovaných znaků a vlastností I – VII. Průměr všech známek hodnotitelů se sečte a vydělí. Jednotlivé známky a výsledek zkoušky jsou součástí zkušebního protokolu. Hodnocení z protokolu při ZVH MT v položkách hodnocení plemenného typu a pohlavního výrazu, exteriéru a mechaniky pohybu a základní míry se přebírají do protokolů při zápisu hřebce do PK MT.

ad) I. Původ

- hodnotí se a posuzuje se kvalita chovné a užitkové hodnoty předků do 4. generace, stupeň a účelnost použití příbuzenské plemenitby, homogenita skladby rodokmenu. Použitá plemena v rodokmenu hřebce musí být v souladu s ŘPK MT a ŠP MT. Za každý cizí prvek ve čtvrté generaci předků bude sražen 1 bod v rámci desetibodové stupnice.

ad.) II. Základní míry

- základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

ad) III. Plemenný typ a pohlavní výraz

- typ se posuzuje vzhledem k plemenné příslušnosti na základě charakteristiky plemene stanovené chovným cílem. Hodnocení bude zapsáno do zápisu hřebce do PK MT.

ad) IV. Exteriérové znaky

- v rámci exteriéru se hodnotí hlava, krk, kohoutek, plec (lopatka), hrudník, hřbet, bedra, záď, přední končetiny, končetiny zadní, celkový soulad. Končetiny jsou hodnoceny včetně kopyt. V rámci hodnocení celkového souladu je hodnocena harmonie tělesné stavby společně s ušlechtilostí při respektování chovného cíle.
Hodnocení těchto znaků se provádí za klidu na tvrdém podkladu. Hodnocení bude zapsáno do zápisu hřebce do PK MT.

ad) V. Mechanika pohybu

– hodnotí se: a) na ruce,

                      b) při pohybu ve volnosti,

                      c) při ZV MT pod sedlem,

                          nebo při ZV MT v zápřeži.

Kritéria hodnocení jsou výraz, pravidelnost, prostornost pohybu, elasticita, uvolněnost, kadence při kroku, klusu a cvalu. Hodnotí se na rovném a pevném podkladu. Hodnocení bude zapsáno do zápisu hřebce do PK MT.

ad) VI. Vrozené vlastnosti

- známka za výcvik je ohodnocením jednotlivých níže uvedených projevů:

• charakter koně: - pod sedlem požaduje se snadno jezditelný, všestranně  nadaný,                            nekomplikovaný, lehce ovladatelný, současně  pracovitý

                              a spolehlivý kůň.

                                        - nebo v zápřeži - žádá se snadno ovladatelný, pohotový a

                                          výkonu schopný kůň. Současně pracovitý a spolehlivý.

• temperament – je přiměřený.
• konstituce - je posuzována podle hodnocení morfologických znaků, především korektnosti stavby fundamentu. Hodnotí se síla, kostnatost, suchost, výskyt exostóz a nálevek.
• krmitelnost – se posuzuje zhodnocení výživného a kondičního stavu.
• učenlivost.

Výsledné známky jsou součástí zkušebního protokolu ZVH MT.

Ad.) VII. Výkonnost

            VII.1. ZV MT pod sedlem

požaduje se snadno jezditelný, všestranně nadaný, nekomplikovaný, lehce ovladatelný, současně pracovitý a spolehlivý kůň.

 V části 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

            - hodnocení ad. V. Mechanika pohybu.

V části 2. Zkouška jezditelnosti:

a) jezditelnost koně v ohraničeném prostoru

            - na jízdárně se hodnotí uvolněnost, ochota koně, ohebnost, pravidelnost,         mechanika pohybu a přijímání pomůcek.

b) parkur

            - kritéria hodnocení při parkuru jsou ochota, pozornost, odraz, technické provedení,    pružnost skoku a přijímání pomůcek.

c) jezditelnost testačním jezdcem

            - při jezditelnosti testačním jezdcem se hodnotí uvolněnost, ochota koně, ohebnost,      pravidelnost, mechanika pohybu a přijímání pomůcek.

d) jezditelnost koně v terénu

            - v terénu se hodnotí cvalová schopnost, pravidelnost pohybu, ochota koně     překonat předepsanou trať a způsob překonávání překážek. Snížená známka je za        vybočení či odepření pohybu vpřed. Doba překonání trati pro dvojici je maximálně 7    min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto část zkoušku s hodnocením 0             bodů.

VII.2. ZV MT v zápřeži

žádá se snadno ovladatelný, pohotový a výkonu schopný kůň. Současně pracovitý a spolehlivý.

V části 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

            - hodnocení ad. V. mechanika pohybu.

V části 2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku

            - se hodnotí pravidelnost pohybu a ovladatelnost, schopnosti, ochota a            připravenost.

V části 3. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na vozatajském parkuru

            - se hodnotí pravidelnost pohybu a ovladatelnost, schopnosti, ochota a            připravenost.

V části 4. Zkouška zápřeže v terénu

            - v terénu se hodnotí mechanika pohybu, pravidelnost pohybu, ovladatelnost,            ochota koně překonat předepsanou trať a připravenost. Snížená známka je za         nedodržení stanoveného chodu, vybočení či odepření pohybu vpřed. Doba překonání trati je maximálně 25 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto zkoušku   s hodnocením 0 bodů.

 V části 5. Zkouška v tahu

            – kritériem hodnocení je klidné a plynulé zabírání, pravidelnost pohybu,          ovladatelnost, styl, ochota a připravenost. Každý zátah je bodován individuálně.

 Výsledná známka se určí součtem třech známek za zátah děleno třemi.

Hodnocení typu, pohlavního výrazu, exteriéru a užitkových  vlastností   /při daném zkušebním  řádu/   nesmí být  nižší než 7,5 bodů,   dílčí   hodnocení jednotlivých znaků exteriéru, interiéru a užitkových vlastností nesmí být nižší než  6  bodů  a základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

         6.6.1.2.3. Provedení ZV MT

ad.) VII. Výkonnost:

            VII.1. ZV MT pod sedlem

- je složena:

1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti.

2. Zkouška jezditelnosti:

     a) jezditelnost koně v ohraničeném prostoru,

     b) parkur,

     c) jezditelnost testačním jezdcem,

     d) jezditelnost koně v terénu.

ad.) 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

Provádí se na ohraničené venkovní nebo kryté jízdárně s minim. rozměry 20 x 40 m. Uvnitř jízdárny je vytvořena osmička, tj. na jízdárně jsou vytvořeny z bariér 2 kosočtverce, které jsou vždy uvnitř velkých kruhů. V každém z nich jsou pomocníci, kteří usměrňují koně k pohybu po diagonálách.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin. Kůň bude předveden ve všech chodech na obě ruce. Délka předvedení 1 koně 5- 10 min.

ad.) 2. Jezditelnost je složena ze tří částí:

       a) jezditelnost koně na ohraničeném prostoru

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu ve volnosti.  Zkouška se provádí pro demonstraci jezditelnosti předváděných koní.

Provádí na vymezené otevřené nebo kryté jízdárně s rozměry 20 x 60 m. Jezdí se dle čtené úlohy v příloze. Koně jsou předvedeni v základních chodech – krok, klus, cval na pravou a levou ruku.

Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, martingal, ostruhy a bičík delší 75 cm. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF. 

Úloha pro zkoušku mechaniky pohybu a ovladatelnosti:

       b) Parkur

Následuje po zkoušce jezditelnosti  koně na ohraničeném prostoru. Zkouška se provádí pro demonstraci skokových schopností předváděných koní.

Rozměry kolbiště:

            - hala: min. 50 x 18 m,

            - venku: min. 60 x 25 m.

Parkur se skládá ze 6 skoků vysokých maximálně 90 cm a vzdálenost mezi jednotlivými skoky nejméně 5 cvalových skoků. Parkur je složen z těchto překážek:

            1. oxer profilový - šíře max. 90 cm,

            2. kolmý skok,

            3. oxer – šíře max. 90 cm,

            4. triplbar – šíře do 100 cm,

            5. kolmý skok,

            6. oxer – šíře max. 90 cm.

       c) jezditelnost testačním jezdcem

Následuje po zkoušce parkur. Zkouška se provádí pro demonstraci jezditelnosti předváděných koní. 

Provádí na vymezené otevřené nebo kryté jízdárně s rozměry 20 x 60 m. Testačního jezdce zabezpečí SCHPMT. Testační jezdec koně předvede v základních chodech – krok, klus, cval na pravou a levou ruku a skočí si dle svého uvážení několik překážek. Délka zkoušky max 15 min.

Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, martingal, ostruhy a bičík delší 75 cm. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF.

       d) terénní zkouška

Následuje po zkoušce jezditelnosti v ohraničeném prostoru.

Pro zkoušku je využit terén o délce 2 km s celkem 8 terénními překážkami do 80 cm.  Trať je vymezena body a je vedena na levou i pravou ruku. Koně startují dle přiděleného pořadí. Trať je překonána ve cvalu.

Při zkoušce je nařízeno uzdění uzdečkou s jednoduchým udidlem, je povolen martingal, nejsou povoleny žádné pomocné otěže, ostruhy a bičík delší 75 cm. Chrániče jsou povoleny. Jezdec je ustrojen dle pravidel ČJF.

Doba překonání trati pro dvojici je maximálně 7 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto část zkoušku s hodnocením 0 bodů.

            VII.2. ZV MT v zápřeži

- je složena:

1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti.

2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku.

3. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na vozatajském parkuru.

4. Zkouška v tahu.

5. Zkouška testačním jezdcem ( kočí).

6. Zkouška zápřeže v terénu.

ad.) 1. Zkouška mechaniky pohybu ve volnosti

Provádí se na ohraničené venkovní nebo kryté jízdárně s minim. rozměry 20 x 40 m. Uvnitř jízdárny je vytvořena osmička, tj. na jízdárně jsou vytvořeny z bariér 2 kosočtverce, které jsou vždy uvnitř velkých kruhů. V každém z nich jsou pomocníci, kteří usměrňují koně k pohybu po diagonálách.

Při zkoušce je kůň nauzděn a jsou povoleny chrániče předních a zadních končetin. Kůň bude předveden ve všech chodech na obě ruce. Délka předvedení 1 koně 5- 10 min.

ad.) 2. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu ve volnosti. Zkouška se provádí pro demonstraci schopnosti tahu předváděných koní.

Provádí na vymezené otevřené jízdárně s rozměry 40 x 80 m. Zkouší se v jednospřeží, tj. v lehké zápřeži - kočár nebo bryčka, chomoutové nebo poprsní postroje. Zkoušky se účastní 1 kočí a 1 přísedící.

Pomocné otěže nejsou povoleny. Chrániče končetin koní jsou povoleny.

Úloha pro zkoušku mechaniky pohybu a ovladatelnosti:

ad.) 3. Zkouška mechaniky pohybu a ovladatelnosti na vozatajském parkuru

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu a ovladatelnosti na drezurním obdélníku. Zkouška se provádí pro demonstraci ovladatelnosti a mechaniky pohybu předváděných koní, při průjezdu vozatajského parkuru o 9 překážkách. Celá trať je překonána v klusu.

Provádí na vymezené otevřené jízdárně s rozměry 40 x 80 m. Zkouší se v  jednospřeží, tj. v lehké zápřeži - kočár nebo bryčka, chomoutové nebo poprsní postroje. Zkoušky se účastní 1 kočí a 1 přísedící.

Pomocné otěže nejsou povoleny. Chrániče končetin koní jsou povoleny.

Plán trasy vozatajského parkuru:

ad.) 4. Zkouška v tahu.

Následuje po zkoušce mechaniky pohybu a ovladatelnosti na vozatajském parkuru. Následuje po zkoušce zápřeže v terénu. Na 200m dlouhé dráze dle pokynů komise 3x zastavit a znovu zabrat v lehké zápřeži.

U jednospřeží - 2 osoby na voze.

ad.) 5. Zkouška testačním jezdcem (kočím)

Následuje po zkoušce v tahu. Zkouška se provádí pro demonstraci ovladatelnosti předváděných koní. 

Provádí se na vymezeném prostoru 40 x 80 m. Testačního jezdce zabezpečí SCHPMT. Testační jezdec koně předvede v základních chodech – krok, klus, na pravou a levou ruku.  Délka zkoušky max 5 min.

ad.) 6. Zkouška zápřeže v terénu

Pro zkoušku je využit terén o délce 4 km s celkem 5-ti průjezdy.  Trať je vymezena body a je vedena na levou i pravou ruku. U startu je 1 spřežení dle přiděleného pořadí. Trať je rozdělena na krokovou a klusovou část. Zkoušky se účastní 1 kočí a 1 přísedící. Pomocné otěže nejsou povoleny. Chrániče končetin koní jsou povoleny. Doba překonání trati je maximálně 20 min, po překroční stanoveného limitu kůň končí tuto zkoušku s hodnocením 0 bodů.

I. úsek             klus (200m /min)        1000m             5min

II. úsek           krok (100m/min)         500m               5min

III. úsek          klus (200m/min)         1000m             5min

IV. úsek          krok (100m/min)         500m               5min

V. úsek           klus (200m/min)         1000m             5min

Cekem                                                4000m             25min

       6.6.2. Na základě výkonnosti - sportovní či dostihové                                                                                                                                           

      6.6.2.1. Na základě předložené žádosti o zařazení hřebce do PK MT a přiložení sportovní či dostihové kariéry ověřené příslušnou organizací.

       6.6.2.2. Na základě sportovní výkonnosti může být zařazen hřebec po splnění výkonnostních kritérií – užitkových vlastností – výkonnosti stupně „S“ v disciplínách drezura, skoky, všestrannost, vytrvalost a výkonnostního stupně „T“ v zápřeži a splňující všechny podmínky zápisu do plemenné knihy hřebců.

Hodnocení typu, pohlavního výrazu, exteriéru nesmí být nižší než 7,5 bodů, dílčí hodnocení jednotlivých znaků exteriéru, interiéru nesmí být nižší než 6 bodů a základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

      6.6.2.3. Na základě dostihové výkonnosti může být zařazen hřebec po splnění výkonnostních kritérií – užitkových vlastností – GH 65 kg.

Hodnocení typu, pohlavního výrazu, exteriéru nesmí být nižší než 7,5 bodů, dílčí hodnocení jednotlivých znaků exteriéru, interiéru nesmí být nižší než 6 bodů a základní tělesné rozměry musí odpovídat minimálním hodnotám základního standardu populace.

Šlechtitelský program a Zkušební řád MT 2015

Stáhnout soubor (velikost )